Duben 2013

Rozbor - My děti ze stanice ZOO

11. dubna 2013 v 17:50 | Karin

- Německy psaná próza 2. pol. 20.st.

Tuto knihu napsali dva redaktoři Kaie Hermana a Horsta Riecka, kteří se zabývali situací mladiství. Rozhovor s Christianou měl původně trvat dvě hodiny, ale protáhlo se to na dva měsíce. Christiane, měla na knize zájem, protože si přála, aby už konečně bylo prolomeno mlčení o drogové závislosti dospívajících. Spolupracovali při ní její přátelé, rodiče, i lidé, se kterými se setkávala.

Je to literatura faktu, protože obsahuje zpověď narkomanky a i výpovědi matky, kriminalistky a oblastního faráře pro práci s mládeží- vedoucí centra Dům středu- evangelické centrum + knížka je doplněna prologem (analýza drogové situace, podané kriminalistkou)

Christiana F. - vyrostla v rodině, kde násilí a alkoholismus byly na pořadu dne. Ve věku 6 let se rodina přistěhovala na sídliště Gropiusstadt v západoberlínské čtvrti Neukölln. Při jedné příležitosti, kdy ji otec fyzicky ohrožoval, se (bezúspěšně) pokusila skočit z okna bytu v 11. patře. Nevidí východiska a dostává se ve věku 12 let do drogové scény- hašiš, marihuana, ve věku 13 let - heroin->prostituce na západoberlínském nádraží Bahnhof ZOO. Její mezitím rozvedená matka si toho všímá až o rok později. V 16 letech vypovídá Christiane v jednom procesu jako svědkyně. Její výpověď zaujala dva reportéry známého časopisu Stern, kteří chtějí interview a pozvou ji na dvě hodiny k rozhovoru. Z dvou hodin se staly dva měsíce a posléze autobiografické dílo, které v jistém slova smyslu zvrátilo tehdejší názory západoněmecké společnosti na mladistvé, kteří jsou závislí na drogách. Ze seriálu časopisu se stala kniha, která byla později zfilmována. Christane byla ve svých 14 letech poslána z Berlína do vesnice blízko Hamburku k příbuzným, kde se seznámila s jejím budoucím přítelem Alexandrem, se kterým pak pár let žila v Německu - potom ji opustil. Pak pobývala asi 6 let v Řecku se svým přítelem, kterého zde poznala. Ten ji také opustil. Po několika turbulentních letech v USA se vrátila zpět do Německa. Tady žila v Kolíně a dnes je zpátky v Berlíně. V roce 1996 porodila syna, který se jmenuje Jan-Niclas. Přibližně do roku 1996 se její heroinová "nemoc" pořád opakovala a než otěhotněla, absolvovala několik léčení. V roce 2008 propadla znovu drogám a její jedenáctiletý syn jí byl odebrán

Literární druh- epika, forma- próza

Literární žánr- autobiografický, reportážní román (vznikl podle nahraných výpovědí)

Téma: Zobrazit sociální poměry vyspělých západních zemí, zobrazit problémy toxikomanie a negativně poukázat na roli farmaceutického průmyslu, který vyrábí stále více léků, které jsou produkovány jako neškodné a jsou návykové

Záměr: Poukázat na sociální poměry a nevyřešené zázemí dětí na velkých sídlištích, protože jsou anonymní, vznikají tam party a nikdo není schopen je ohlídat. Také poukázat na absenci léčebních zařízení pro děti, které podlehli drogám.

Doba- 70. Léta 20. Století

Místa:

- Sídliště Gropiusstadt- nově zbudované velké sídliště, není tam nic zajištěno pro děti, rodiče zaměstnáni, děti bez hlídání, vždy když si najdou nějaké místo na hraní, tak je tam dán zákaz, pak se vybudovala speciální hřiště, jízdárny pro koně, ale vždy se platilo-> rodiče na to nemají

- Dům Středu- zde, se měli stýkat mladí, aby byli chráněni před negativními jevy, ale dostali se tam drogy, nejdříve lehké( hašiš), potom tvrdé (háčko) -> situace se neřešila, selhala policii, státní orgány, pak se to zavřelo

- Diskotéka Sound- volně k dispozici drogy, scházeli se tu už i děti, věděli, že tu dostanou, co chtějí, pak i prostituce, měla to být nejmodernější diskotéka, a jak to dopadlo

- Stanice ZOO- stanice, kde se scházeli, když potřebovali peníze na heroin, živili se tam prostitucí jak holky, tak i kluci. Nejdříve Ch. to nedělala, ale později na to taky přistoupila.

Postavy:

- Christiana- velmi inteligentní, ale neunesla přestěhování z venkova do Berlína 1. Chyběla jí příroda, zvířata, kamarádi 2. Rodiče, chtěli podnikat, koupili si velký byt, zkrachují, stěhují se na sídliště, otec nesežene práci, pije, bije rodinu 3. Nemůže se zařadit mezi berlínské děti, má pocit, že jim nestačí a tak začne s drogami, aby se předvedla, ale také neví co tam jiného dělat

Značnou vinu na jejím konci nese matka, příliš jí důvěřovala a nekontrovala, neměla na ni čas v době, kdy se rozvedla a přivedla si nového přítele, druhá dcera zůstala u otce ( velmi citlivá událost), nevšimla si hubnutí, výkyvům v chování, ale za to můžou i učitelé- nikdo si nevšiml změn, vpichů, že je jiná-> spíše to nechtěli vidět

- Matka- snaží se děti materiálně zajistit a nemá na ně čas, jako žena chce normální vztah, nechce manžela, který nedokáže nic dotáhnout do konce -> nachází si přítele a ten jí taky ubere čas, a když omylem zjistí, že dcera fetuje, snaží se to řešit, ale nemůže najít léčebnu pro děti, pak najde provozovnu američany , je drahá -> půjčuju si, bojí se, že umře

- Otec- slaboch, problémy léčil pitím a agresivitou, našel si novou přítelkyni, vychovával sestru, ale ta od něj odešla, protože byl příliš přísný, v závěru chce Ch. pomoc, myslí si, že to zvládne svojí tvrdohlavostí, vezme jí z léčení a tím udělá chybu, neuhlídá ji

- Detlef- druhý chlapec Ch., první s kterým měla styk, měl malou vůli, snadno ovlivnitelný, toužil po jiném životě, ale neměl sílu to změnit, Ch. měl rád, ale tou svou závislostí ji pořád stahoval dolů

- Všichni mladí narkomani- Babsi- ve 14 let zemřela na fet

Všichni společně- špatné rodinné zázemí, nezaměstnaný, rozvedený, mající nové partnery, fetují a prodávají se, jedině Kessy- matka ji načapala s fetlou a zarazila jí to

Jazyk: nespisovný, argot- nižší, slang, vulgarismy

Kompozice- chronologické

Děj: Vypráví skutečný příběh německé narkomanky, Christiane F. Příběh začíná přestěhováním z venkova do Berlína. Rodiče zde koupili velký byt, kde chtěli zařídit seznamovací kancelář. Plán se seznamovací kanceláří jim nevyšel a její otec začal pít. Byl stále nervózní, a když se opil bil Christianu i její mladší sestru. Její matka už to s otcem nevydržela, rozvedla se, odstěhovala a časem si našla nového přítele Klause. Kromě matky s ním nikdo nevycházel a Christinina sestra se nakonec odstěhovala zpět k otci. V této době byla Christiana hodně osamělá, do té doby než si ve škole našla kamarádku Kessi. Ta naučila Chistianu chodit za školu, pít a chodit do evangelického domu středu, kde Christiana poprvé, ve svých 12 letech zkusila hašiš. Christiany rodinou se stala parta. Ve škole se zhoršila a poprvé se zamilovala do Atzeho, který o něco později zemřel na úmyslné předávkování. Na rozloučenou napsal dopis, kde všechny varuje před drogami. Christiane poprvé navštívila Sound-nejmodernější diskotéku na světě. Tady se setkala kromě jiných drog i s heroinem. Všichni lidé z party byli proti němu, ale postupně ho začali brát. Christianin kluk Detlef také. Christiana se ještě chvíli bránila, ale nakonec do toho spadla taky. Ze začátku se cítila dobře, vycházela líp s matkou, do té doby, než začala být psychicky i fyzicky závislá. Přestávala mít peníze na své denní dávky. Do téhle doby ji peníze dával Detlef, který nechtěl, aby z Christiany byla prostitutka a tak tímhle způsobem vydělával sám. Pak jim to přestávalo stačit a museli se chodit prodávat oba. Oběma bylo jasné, že to takhle dál nepůjde a spolu se pokusili o odvykací kúru. To už o jejich závislosti věděla i Christiany matka a snažila se jim co nejvíc pomoct. Odvykali asi týden, přežili i absťáky, ale tak dva dny po tom, co je pustili pryč, si zase píchli. A takhle to bylo asi 6krát. Christiany matka byla ze všeho nešťastná. Vyzkoušela většinu možností jak Christianu zbavit závislosti a celá zoufalá ji nečekaně odvezla k příbuzným daleko od Berlína. Tím ji vlastně dala v jejích 15 letech novou šanci žít. Tato kniha vznikla reportáží Kaie Hermana a Horsta Riecka. Rozhovor s Christianou měl původně trvat dvě hodiny, ale protáhlo se to na dva měsíce. Spolupracovali při ní její přátelé, rodiče, i lidé z party.